BANNER KOMENSKÝJan Amos Komenský

Jan Amos Komenský (1592 – 1670) byl poslední biskup Jednoty bratrské a jeden z největších českých myslitelů, filosofů a spisovatelů. Už během svého života si získal renomé především jako pedagog, resp. teoretik pedagogiky. Je považován za zakladatele moderní pedagogiky a vysloužil si přízvisko Učitel národů.

Roku 1608 začal studovat na latinské škole v Přerově, odkud v roce 1611 odešel na vysokou školu do Herbornu. Roku 1613 Jan navštívil Amsterdam, v té době vysoce rozvinuté město Evropy. Odtud se vypravil na univerzitu do Heidelbergu v Německu, odkud se vrátil do Přerova pěšky, protože veškeré zbylé peníze utratil za knihy.

V roce 1616 byl vysvěcen na kazatele a následně působil ve Fulneku jako rektor školy a kazatel Jednoty bratrské. Po porážce stavovského povstání (1621) byl nucen pustit Fulnek a skrývat se na různých místech, protože odmítal konvertovat ke katolictví.

V exilu Komenskému jeho díla jako Brána jazyků otevřená a Informatorium školy mateřské zajistila věhlas po celé nekatolické Evropě. Byl zván na univerzity několika zemí, první významnou nabídku však přijal až roku 1641, kdy se rozhodl vyhovět pozvání anglického parlamentu na přednáškové turné, během něhož vystoupil i před Královskou akademií věd. Dostával pozvání z řady dalších zemí, například k vypracování reforem pro školství ve Švédsku nebo Uhrách. V tuto dobu si Jan uvědomil, že právě prostřednictvím těchto nabídek může rozšířit svůj vliv a své myšlenky.

V roce 1655 přišlo k Lešnu, kde Komenský pobýval, švédské vojsko. Komenský Švédy podporoval, a když město dobyli polští partyzáni, přišel při následném požáru téměř o všechen majetek i cenné rukopisy jako Česko-latinský slovník, na kterém pracoval prakticky celý život a který považoval za stěžejní dílo. Přišel také o většinu dalších děl. Komenský musel kvůli kolaboraci se Švédy z Polska prchnout, jeho útěk je proveden na poslední chvíli a stěží zachránil život.

Konec svého života strávil v holandském Amsterdamu v bytě na jedné z nejlepších ulic, kde se konečně mohl v klidu a pohodlí věnovat pracím všenápravným. Jan se v této době aktivně účastnil mírových jednání anglicko-nizozemské války. V Amsterdamu byla vydána polovina z celého Komenského díla, které se setkalo s velkým ohlasem. Navzdory usilovné práci však zůstala mnohá díla více či méně nedokončena.

Ačkoli strávil Komenský většinu svého života v nucené emigraci, vždy hluboce miloval svoji vlast; také všechny tři jeho manželky pocházely z českých zemí.

„Na tebe národe český a moravský, vlasti milá, zapomenouti nemohu, nýbrž tebe pokladů svých, kteréž mi byl svěřil Pán, dědicem činím.“

Komenský byl nesmírně pracovitý, cestoval až do pokročilého věku a vykazoval velkou čilost i v letech, která v té době byla považována za „kmetský věk“.

„Základem zdraví a štěstí je střídmost ve všem, v jídle, v pití i v jiných požitcích. To je tajemství dlouhověkosti.“

Komenský vysoce oceňoval význam výchovy. Podle něj by žádné dítě nemělo být vyloučeno z výchovy, protože i to nejméně nadané dítě lze alespoň poněkud vychovat.

Výchova dítěte má podle něj tři hlavní cíle:

Po ukončení vzdělávání by měl člověk cestovat. Zdůrazňoval ale, že vzdělávání nikdy nekončí, že je neustálé.

„Komukoli prospěti můžeš, prospívej rád, možno-li celému světu. Sloužiti a prospívati je vlastnost povah vznešených.“

„Všeliké kvaltování toliko pro hovada dobré jest.“

„Cílem vzdělání a moudrosti je, aby člověk viděl před sebou jasnou cestu života, po ní opatrně vykračoval, pamatoval na minulost, znal přítomnost a předvídal budoucnost.“